Je to pro mě ?

Sice se snažím pořád usmívat a být milý, ale uvnitř mi fakt není fajn.

Trápí mě úzkosti. Bojím se, že se něco stane ..a nevím co.

Všechno mě rozčiluje…dělají to špatně…jsou nemožní.

Každému raději vyhovím…neumím říkat NE.

Mám problém se rozhodnout…potřebuji rady jiných…rozhodnutí měním.

Bojím se, že se neovládnu a něco vyvedu….

Opakuji tytéž chyby, nejsem schopen se z nich poučit…

Očekávám ocenění, za to co dělám pro ostatní..

Mám problémy s koncentrací, často mi ulétají myšlenky jinam…

Vadí mi nečistota … sám nejsem fyzicky dokonalý a vadí mi to. Esence pomáhá přijmout se takoví jací jsme.

Je toho teď na mě strašně moc, jsem přetížený. Cítím zodpovědnost ...snažím se nezklamat.

Jsem zklamaný…nedaří se mi, ale ještě to zkusím.

Jsem zklamaný…nedaří se mi, a už to ani zkoušet nebudu.

Trápí mě vztek, žárlivost ,závist, pomsta, podezřívavost...

Často jsem myšlenkami v minulosti …        (pomáhá při rozchodu odpoutat se od expartnera).

Prokrastinuji…jsem vyčerpaný jen si uvědomím, co mám dělat…odkládám věci.

Nemám čas…jsem netrpělivý se sebou i s jinýma

Ostatní jsou chytřejší / lepší / inteligentnější / cokoli než já…chybí mi sebevědomí.

Mám strach z něčeho konkrétního              (zkouška, stydím se, zubař, tma ….).

Najednou na mě padla deprese, melancholie, smutek ….nevím proč.

Jedu, i když padám na hubu! Musím vše zvládnout…

Jsem úplně vyčerpaný…potřebuji energii.

V minulosti jsem udělal chybu a trápí mě to …mám pocit viny .. často se omlouvám (občas i za chyby jiných).

Trápí mě strach o někoho jiného.

Panika…strach, že se nemohu ani hýbat, klepu se, špatné sny…

Musím být perfektní, bez chyby, vše musí být dokonalé.

Nevím jak se rozhodnout…jsem naladěný na obě strany.

Prožil jsem trauma a potřebuji se s ním srovnat.

Absolutní beznaděj, zoufalství, bezvýchodnost.

Přesně vím co je správné, pořád se snažím dostat ostatní na svou stranu, už jsem z toho celý vyčerpaný…pořád s něčím bojuji.

Dělám vše nejlépe a vynasnažím se, aby mě ostatní poslechli !

To já tady rozhoduji !

Vadí mi změny … (škola, bydliště, ale taky puberta, přechod)

Jsem často sám – nechci investovat energii do jiných. Je to zbytečné.

Pořád se mi motá v hlavě moc myšlenek – často ani nemohu spát – nebo řeším co jsem měl udělat jinak.

Jsem mimo…jsem na správné škole ? …proč tu vůbec jsem? a kde bych měl   být ?...co je mé poslání ?

Už je mi vše jedno…chybí mi radost do života…

Jen se snažím a vždy dopadnu blbě! …Je to jejich vina.